ČESKÝ SEVER: od Krušných hor přes Mostecko-duchcovskou pánev až do Českého středohoří

Dnes vás zavezeme do kraje, který má v sobě kus zvláštní dynamiky. Kraj, který prošel ve svém vývoji řadou zásadních změn. Kraj protikladů. V pánevních oblastech bývala úrodná půda a rozvíjelo se zemědělství. Pak přichází těžba uhlí. Zanikly zde desítky obcí, které musely ustoupit těžbě uhlí, a vznikla úplně nová krajina povrchových dolů, výsypek, tepelných elektráren a těžkého průmyslu. Kraj nezdravý, kde se nedalo dýchat. Lesy na Krušných horách strádaly a pomalu umíraly. Těžba skončila. Do lesů se vrátil život. Dole v místech bývalých dolů vznikají vodní plochy a rekreační areály. I v místech, kde v ještě v 18. stol. bývalo obrovité Komořanské jezero. Přiznejte si, víte jak ten kraj dnes vypadá: Nabízíme Vám průřezovou cestu. Vyjedete na svahy Krušných hor a naskytnou se Vám výhledy na obrovské rozlohy, kde nedávno povrchová těžba zanikla. A o svahy Krušných hor se pevně opírají továrny a rafinerie chemického průmyslu v Litvínově. Projedete oblastí Mostecko-duchcovské pánve, kde byly řeky, silnice, železnice i nejrůznější vedení staženy do úzkých koridorů a město Most je jakýmsi ostrovem v původní pevné v krajině, která se postupně uzdravuje.Elektrárny a teplárny tu přecházejí na plyn, biomasu i odpady. A posléze se vynoříte v Českém středohoří, milé krajině kuželovitých hor s teplomilnou vegetací. A v rámci pestré krajiny vás po celý den čeká sled různorodých památek.

Odjezd v 6.45 h od metra A Dejvická, Prahu opustíme po chomutovské dálnici, dále budeme pokračovat na Jirkov a do lesů na svazích Krušných hor na zámek Červený Hrádek. Projdeme se zámeckým parkem, povšimneme si bývalé jízdárny, kde je technické muzeum, zastavíme se u zámeckého rybníka. Interiéry tentokrát navštěvovat nebudeme. Z nádvoří vstoupíme historickými průjezdy do Galerie rodů. V objektu je i zámecký hotel. Dnešní podoba pochází z poloviny 17. stol. za vlády Jana Adama Hrzána, který byl. žateckým hejtmanem, českým místodržícím , nejvyšším lovčím a říšským hrabětem. V r. 1938 zde pobývala mise lorda Runcimana. Koridorem objedeme bývalý důl Československé armády (část je od roku 2025 národní přírodní památkou). Právě zde bývalo Komořanské jezero. Těžba v dole začala v r.1901 a končí v těchto dnech. Po ukončení těžby zde vzniká rekultivační jezero o předpokládané rozloze 700 hektarů (dvakrát větší než jezero Most). Vznikne tím navíc skvělá zásobárna vody v regionu. Jezero se bude napouštět z přirozených zdrojů a celý proces by měl zabrat asi 15 let.Na druhé straně bývalého lomu zahlédneme zámek Jezeří .Za bývalými Ervěnicemi mineme elektrárnu Komořany a přijedeme na okraj Mostu pod hrad Hněvín a do blízkosti přesunutého děkanského kostela (ten znáte z mnoha předchozích zájezdů). Projedeme nedaleko břehů jezera Most a areálu Podkrušnohorského technického muzea, které vzniklo v místech, kde býval důl Julius III. V autentických kulisách se tak můžete dozvědět o historii hlubinného i povrchového dobývání uhlí v podkrušnohorských oblastech (není v programu zájezdu). V Záluží u Litvínova stojí největší chemická továrna v ČR. Byla postavena nacisty v l.1939-1942 a zničena ze 70% spojeneckými nálety 16.1.1945. Produkovala pohonné hmoty vyráběné z hnědého uhlí. Dnes funguje pod názvem Orlen Unipetrol RPA (rafinerie, petrochemie, agrochemie).

Vrátíme se pod svahy Krušných hor a navštívíme zámek Jezeří. Ten patří k nejzajímavějším památkám v České republice. Zahrnuje v sobě téměř vše, s čím se můžete setkat na ostatních zámcích, ale zároveň se od nich, díky pohnutému osudu, zcela odlišuje. Má za sebou jak velkolepou slavnou minulost s přepychem a nádherou hodnou knížecího sídla, tak období zmaru a zapomnění. V roce 1996 se stává průkopníkem neobvyklé prezentace – prezentace neopravené památky, kdy je návštěvník svědkem její postupné proměny. Hrad z jezera (de Lacu), jinak i Eisenberg, shlížel ze svahu Krušných hor již od 14. stol. , postupem času byl přestavěn na renesanční a nakonec barokní zámek, jak jej známe nyní. Tuto barokní podobu mu vtiskli Lobkowiczové, pro které se Jezeří stalo jedním z nejvýznamnějších reprezentativních sídel.

Na svazích Krušných hor stojí i klášter v Oseku, byl založený koncem 12. stol. řádem cisterciáků, tvoří rozsáhlý komplex budov, stavěných od doby románské až po éru baroka. Po celá staletí byl významným střediskem kultury a vzdělanosti, později se zabýval i důlním a průmyslovým podnikáním. Na výzdobě konventního chrámu Nanebevzetí Panny Marie se podíleli mistři vrcholně barokního umění v Čechách, mezi nimi zejména Václav Vavřinec Reiner a Jan Kryštof Liška . Dále uvidíte křížovou chodbu, rajský dvůr a starý konvent s raně gotickou kapitulní síní. Ta je z let 1225–1250. Lomenou křížovou klenbu podpírají dva sloupy s bohatě zdobenými hlavicemi. Mezi nimi uprostřed síně stojí největší poklad kláštera – kamenný románský pulpit (kterým se dá otáčet). Osek patří k nejstarším cisterciáckým klášterům u nás a byl založen rodem Hrabišiců. Ve městě v blízkosti kláštera najdete i možnosti občerstvení (kavárna, pivovarská restaurace Osegg). Pokračujeme v blízkosti dolu Bílina ,zde byly těžební limity prolomeny (rozšířeny) rozhodnutím vlády Bohuslava Sobotky v r. 2015 a těžba bude pokračovat asi až do roku 2033, jako poslední vesnice v něm zmizely Libkovice. Uhlí využívá elektrárna Ledvice a v menším rozsahu i pro prodej spotřebitelům. Dno těžební jámy bude v blízké budoucnosti ležet níže než hladina moře.

Krátce zastavíme v obci Mariánské Radčice. Je zde barokni poutní areál ( kostel P.Marie Pomocné) a ves funguje jako záchranné místo pro drobnější památkové stavby a předměty z okolních obcí i ze vzdálenějších míst. Byl sem přestěhován mj. sloup svatého Vavřince, socha svatého Jana Nepomuckého, socha svatého Felixe a boží muka (vše z Holešic); socha Madony v ambitech (z Kamenné Vody); sokl s reliéfem Madony (z Velkého Března); sloup Nejsvětější Trojice, boží muka, soubor dvou smírčích křížů, oltář svatého Jana Nepomuckého (z Dřínova), dva náhrobky rodu Hochhauserů (z Albrechtic). Tato obec byla zachráněna v r. 2008 před těžbou.

Na dohled hory Bořeň (536 m) se dostáváme do Českého středohoří. V Libčevsi uvidíte exteriéry jedinečného kostela zasvěceného Stětí sv. Jana Křtitele. Je to jedna z předních památek románského stavitelství u nás, jeho věž a loď lze bezpečně datovat do let 1220 - 1230. Třebívlice jsou spjaty s Ulrikou von Levetzow. Ta se jako sedmnáctiletá potkala s německým básníkem při pobytu v Mariánských Lázních roku 1821. Goethe, kterému v té době bylo 72 let, se do ní zamiloval. Věkový rozdíl 55 let se snaží zachytit sousoší Polibek ruky (stojí poblíž zámku), na němž je baronka zachycena jako mladá dívenka a Goethe ve starším věku. Ulrika napsala memoáry, kde uvádí, že z její strany to nebyla žádná láska, ale úcta a obdiv k velkému člověku. V Třebívlicích navštívíme pamětní síň v pavilonu vedle zámku (tam žila až do roku 1899).

Poslední dnešní zastávkou bude obec Vlastislav, v níž žije jen 165 obyvatel a leží jen8 km od Lovosic. Je tu zřícenina hradu Skalka s 15 m vysokou okrouhlou věží . Odtud je nádherný výhled na České středohoří (Házmburk, Košťálov, Milešovka, Lovoš) a vedle stejnojmenný zámeček s malou historickou expozicí a papírovými modely (zájemci mohou shlédnout). Možná vás zláká i malá venkovská sousedská hospůdka. Cesta zpět do Prahy není dlouhá, využijeme ústeckou dálnici a přijedeme do Kobylis.