VOGTLAND: viadukt a hrad Mylau, zámek a město Greiz, krajky a Plavno

Do německého Vogtlandu (Fojtství) směřoval zájezd naposledy v roce 2017. Věříme, že se mezi vámi najde dostatek zájemců, které toto téma zaujme. Pestrá krajina, zajímavé památky, historická města. Viadukt u Mylau dokonce aspiruje na zápis mezi památky UNESCO, město Greiz připomíná časy, kdy Německo bylo rozděleno na bezpočet států a státečků, Plavno je živé město se zajímavými památkami, velikostí páté nějvětší v Sasku.

Odjedeme v 6.45 h od metra A Dejvická a pojedeme ve směru na Chomutov a Horu Sv.Šebastiána, pestrou krajinou Krušných hor v Sasku a od Stollbergu po dálnici až do blízkosti městečka Mylau. Stojí zde nejlépe dochovaný hrad Vogtlandu (Fojtska), založený kolem roku 1180. V průběhu staletí se majitelé měnili, mezi nimi i přítel Martina Luthera Joseph Levin von Metzsch. Dnes hrad hostí muzeum s regionálně historickými sbírkami a nabízí krásný výhled do okolí. Kousek od města překlenuje údolí říčky Göltzsch největší cihlový most na světě a symbol regionu –Göltzschtalbrücke. Byl postavený mezi lety 1846 a 1851, je 78 metrů vysoký a má 98 oblouků, při dokončení to byl nejvyšší železniční most na světě. Most je působivým svědectvím inženýrského umění 19. stol. a dodnes umožňuje provoz železniční trati Sachsen-Franken-Magistrale.

Zanedlouho přijedeme do města Greiz (20.000 obyvatel, česky Krajec). Leží v údolí řeky Bílý Elster v durynském Vogtlandu. Pro jeho atraktivní polohu v kotlině a četné historické a umělecké památky se mu přezdívá „PerlaVogtlandu“. Býval sídlem knížectví Reuss (starší linie rodu), které existovalo jako nezávislý spolkový stát v Německé říši až do roku 1918 a bylo ovládáno rodem Reussů. Jeho symbolem je Horní zámek, první písemné zmínky sahají až k roku 1209. V zámku je muzeum pojednávající moderními výrazovými prostředky o dějinách knížectví Reuss. Dolní zámek stojí v centru staré části města a byl od 16.stol. rodovým sídlem. Po požáru v roce 1802 byl klasicistně přestavěn. Zde budete mít možnost si prohlédnout jeho interiéry s dobovým zařízením z 18.-20.stol. a s množstvím dokumentace ze života knížecí rodiny. Také si připomenete tradice zdejší textilní výroby.

Městský kostel St. Marien tvoří s Dolním zámkem pozoruhodný klasicistní soubor. Je to největší evangelický kostel ve Vogtlandu, byl založený ve 13. stol. Najdete v něm největší varhanní skříň v Durynsku, která po rozsáhlé restauraci v r. 2022 znovu září v plné kráse a ohromuje 3840 píšťalami. K novogotické radnici byla v r.1909 přistavena budova z období Gründerzeit, další domy na náměstí jsou secesní.

Odtud zamíříme k jihu do druhého největšího města Vogtlandu Plavna (Plauen. 65.000 obyvatel). Ve 14.stol. bylo součástí Českého království. První rozkvět města nastal v 15. stol. díky tkalcům a soukeníkům. Ale ve srovnání s obrovským rozvojem na konci 19. stol. to ještě nic nebylo. Když se v roce 1883 na trhu objevila plavenská krajka, byla najednou tato speciální strojem vyšívaná drahocennost žádaná po celém světě. Firmy na její výrobu vyrostly jako houby po dešti a populace ve městě se během několika let zdvojnásobila na více než 100.000. Dnes má plavenská krajka stále mnoho příznivců na všech kontinentech, ale počáteční opojení je u konce. Město si ale lásku ke svému pokladu vyrobenému z nejjemnější příze zachovalo. Muzeum krajky na Starém tržišti (Altmarktu) a v něm vystavené výšivky dodnes uchvacují každého návštěvníka.

Centrum Plavna okouzlí své návštěvníky především Starou radnicí, Muzeem Vogtlandu (Fojtska) a řadou bývalých patricijských domů. Za shlédnutí stojí také dvouvěžový kostel sv. Jana vysvěcený v roce 1122, který je jedním z nejstarších kostelů ve Fojtsku. V sousedství je Dvůr komturů. Na náměstí Altmarkt je řada historických domů. Věž Nonnenturm je poslední dochovaná věž z historického opevnění města. Město se pyšní i druhým nejstarším mostem v Sasku. Nad městem jsou zbytky hradu Hradschin, shora pohled na město. Zajímavé je i městské podzemí (důl, Muzeum protivzdušné obrany nebo celní sklep).

Po ukončení prohlídky pojedeme přes lázně Bad Brambach k české hranici, od Chebu pak po dálnici ve směru na Prahu