Knížecí Brzeg, cisterciácký Henryków a poděbradské Ziebice

Slezsko byl bohatý kraj a má za sebou bohatou historii. Města zde vzkvétala, dařilo se obchodům a řemeslům a zdejší bohatství lákalo i dobyvatelské armády. Poslední válka byla pro tuto krajinu ničivá. Ale přeci jenom se i zdejší památky krůček po krůčku vracejí k dobám dávné knížecí slávy, kdy zde sídlívaly knížecí rody (Piastovci, Münsterberkové ) a vedly náročné dvory. Určitě za to stojí se vypravit do sousedního Polska a sledovat pokroky, ke kterým tam pomalu dochází. A ti nejvěrnější klienti tam s námi jezdí už přes 30 let.

Odjedeme (v 6.30 h od metra Černý Most) po hradecké dálnici k Jaroměři a dále na polskou hranici u Náchoda, Kladskou kotlinou do Barda a dále do Slezska. Hlavním cílem je knížecí město Brzeg na Odře (33 000 obyv.). Město bylo založeno na Środském právu v roce 1247. Gotický hrad, několikrát přestavovaný, byl obytnou a obrannou stavbou. Nedaleko byla postavena samostatně stojící věž poslední obrany, později známá jako Lví věž kvůli sochám lvů umístěným na jejím vrcholu mezi sochami rytířů. Od r. 1342 až do konce dynastie Piastovců v r. 1675 sloužil hrad jako stálé panovnické sídlo v hlavním městě Břežského knížectví, které bylo založeno v r. 1311. Sběratelské a muzejní tradice na hradě Brzeg sahají do druhé poloviny 14. stol., kníže Ludvík I. začal sbírat vzácná umělecká díla. R. 1329 složil Boleslav III.Marnotratný lenní slib českému králi Janu Lucemburskému a od r. 1348 patřilo Břežsko mezi země Koruny české. Dynastie Piastovců zde vládla nejdéle v celém Slezsku, totiž až do smrti Jiřího Viléma Lehnického v r. 1675. V pol. 16. stol. byl hrad slezských Piastovců v Brzegu na podnět Jiřího II. přestavěn na okázalou renesanční rezidenci. Podíleli se na tom umělci italského původu jako bratři Parrové (architekti), bratři Niuronové (architekti) či Giovanni Maria Noseni (sochař), kteří jsou společně označováni za „břežskou italskou uměleckou kolonií”. Dochovaná sochařská výzdoba vstupní brány patří k nejcennějším renesančním památkám v Evropě a lodžie nádvoří dodávají hradu italské kouzlo. 10. dubna 1741 se v blízkosti Břehu odehrála první větší bitva první slezské války známá jakobitva u Mollwitz (polsky Malujowice) a samotné město bylo pruskou armádou bombardováno. ProhraHabsburské monarchie v této válce vedla k rozdělení Slezska (jeho rozhodující část přestala být součástí zemí Koruny české) a připojení Břehu kPruskému království..

V r. 1910 žilo v Břehu 29.095 obyvatel, z toho 67 % evangelíků, v drtivé většině německé národnosti. Na základě Postupimské dohody byl Břeh připojen k Polsku. Odsunuté německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z východních území postoupených SSSR a osadníci z centrálního Polska.

Ve městě navštívíme zejména Hrad slezských Piastovců v Brzegu, nazývaný také Slezský Wawel, je to renesančně přestavovaný hrad ze 13. stol., historické sídlo břežských knížat a nyní sídlo Muzea slezských Piastovců. Součástí hradu je také původně gotická kaple sv. Hedviky Slezské. V jejím interiéru je vytvořená rodová nekropole knížat z Brzeska-Legnice, ta zaujme moderním interiérem, včetně rodokmenu Piastovců a mramorových epitafů připomínajících dynastii.
Z kostelů vynikají: gotická bazilika sv. Mikuláše (gotický farní , poblíž radnice, postavený mezi l. 1365 - 1417; od r. 1524 do konce 2. sv. války patřil luteránům obnoven v l. 1958–1967, je jednou z největších staveb tohoto typu ve Slezsku); Povýšení Svatého Kříže (barokní jezuitský chrám v sousedství zámku, za vidění stojí fresky od Johannese Kubena z let 1739–1745, které zobrazují scény ze života Ježíše a jezuitů, a také nádherná architektura s mohutnými pilíři a arkádami); sv. Petr a Pavel (původně františkánský, poblíž nábřeží). Vynikající stavbou je renesanční radnice z dílny Jakoba Parra a Bernharda Niurona postavená uprostřed hlavního náměstí v l. 1569–1577; dochovala se část původního interiéru, zejména Velký stropní sál s modřínovým stropem z r. 1648 a v severním křídle raně rokokový Radní sál z r. 1746; renesanční portál na jižní straně. Piastovské gymnázium (Gimnazjum Piastowskie), historická školní budova postavená podle návrhu Jakoba Parra v letech 1564–1569 pro Gimnasium Illustre Bregense, jež patřilo v 16. a 17. stol. mezi nejvýznamnější střední školy humanitního zaměření ve Slezsku, za Jiřího II. zde býval kabinet umění a kuriozit. Oderská brána (Brama Odrzańska) – renesanční městská brána postavena v roce 1595 v pozdně renesančním stylu italskými architekty, původně bránila zámek ze strany Odry, zdobená heraldickými znaky, sochami rytířů a rodovým heslem brzeských knížat.

Po prohlídce Brzegu nastupujeme zpáteční cestu. V krajině s bohatou historií navštívíme cisterciácký klášter Henryków, mniši sem přišli z opatství v Lubiążi v r. 1227. Ochrana, které se jim dostalo od slezských knížat v prvním období existence kláštera, umožnila klášteru rychlý rozvoj, který zastavilo až zničení opatství během tatarského vpádu v r. 1241. Právě při jeho obnově v roce 1268 vznikla Kniha o založení kláštera Panny Marie v Henrykowě, známá jako Kniha Henrykowská – latinská kronika obsahující nejstarší zaznamenanou větu v polštině. Na počátku 14. stol. začíná stavba gotického klášterního kostela. Časy relativního klidu a rozvoje opatství, kde se mniši zabývali vařením piva, vinařstvím, tkalcovstvím či dalšími činnostmi, oddělily postupné požáry a nájezdy (husitské války, třicetiletá válka), které se bolestně dotkly i henrykovských cisterciáků. Dluhy kláštera byly splaceny ve druhé polovině 17. stol., kdy úřad opata zastával Henryk Kahlert, a v té době byl vybudován rozsáhlý komplex barokních klášterních budov. Dnes je klášter pobočkou Vyššího semináře ve Vratislavi. Klášterní kostel dostal barokní vybavení, včetně hlavního oltáře s obrazem od slavného slezského malíře Michaela Willmanna. před kostelem stojí pozoruhodný sloup Nejsvětější Trojice ze 17. stol. Vytvoření klášterního parku a zahrady v italském stylu podle návrhu E.Petzolda, projektanta známého téměř po celé Evropě, uzavřelo podobu areálu opatství, jedné z nejkrásnějších památek sakrální architektury v Dolním Slezsku.

Naší poslední zastávkou budou Ziębice (Münsterberg), půvabné město s bohatou historií a s téměř kompletně zachovaným historickým centrem. Od 15. stol. byly součástí poděbradského panství jako Minsterberské knížectví (pro Poláky knížectví Ziębice-Oleśnica). Toto knížectví pro sebe a své potomky zakoupil Jiří z Poděbrad, r. 1472 se vlády nad knížectvím ujali jeho synové Jindřich I.starší, Viktorin z Poděbrad a Hynek z Poděbrad. Potomci Jindřicha Staršího, knížata minsterberská, zde vládli do roku 1569, kdy Minsterbersko prodali českému králi. Roku 1654 je císař Ferdinand III. udělil Auerspergům a roku 1742 bylo knížectví dobyto a spolu s větší částí Slezska pruským králem FridrichemI´II. připojeno k Prusku.

Ziębice jsou městem s mnoha cennými památkami, které se zachovaly v rámci starého města vymezeného obrannými hradbami. Ziębická radnice, postavená teprve před 100 lety, je jednou z nejnovějších památek města, přestože si zachovala renesanční věž z r.1561. Nyní v ní sídlí Muzeum slezského domu, které vystavuje sbírku domácích potřeb od 17.stol., spojuje prvky historie regionu a slezské kultury V centru města se nachází kostel sv.Jiří, který je nejstarší památkou ve městě, je postaven v gotickém slohu s pozdějšími renesančními, barokními a rokokovými prvky. V r. 2008 povýšen papežem na baziliku minor. Dobře zachované fresky, kříž z 15. stol., renesanční kazatelna, a také barevné vitráže od Alexandra Linnemanna. Hned vedle kostela stojí kamenná zvonice z 15. stol. Za zmínku stojí také klášterní komplex křížovníků, který zahrnuje barokní kostel sv. Petra a Pavla a klášterní budovu z 18. stol.V Ziębicích se dochovaly fragmenty středověkých obranných hradeb (nejlépe dochovaný úsek je na jihu a jihovýchodě města), včetně věže Paczkowské brány, která pochází ze 13.-15. stol. Ve Starém městě s pravidelnou středověkou urbanistickou dispozicí můžete dodnes obdivovat měšťanské domy z 18. až 19. stol. Město obklopuje také Městský park, založený před více než 100 lety, který je oázou zeleně. Ziebický hrad se nedochoval a dnes se ruinami hradu minsterberských knížat může pochlubit Frankenštejn (Ząbkowice Śląskie), nikoliv hlavní město knížectví Minsterberk (Ziębice). Byla to jedna z prvních renesančních staveb ve Slezsku, v 16. stol. přestavěna ze staré středověké tvrze minsterberským knížetem Karlem I. (z rodu Poděbradů).

Již známou trasou budeme pokračovat na Zabkowice Slaskie a Bardo a přes bývalé Kladské hrabství do Náchoda a Prahy.