TO NEJHEZČÍ Z POLSKA i. (Velkopolsko, Slezsko, Pomořany a Gdaňsk)

Po delší době se vracíme do Polska na vícedenní zájezd. Mnozí z Vás možná absolvovali některou z tras z cyklu Poznáváme Polsko. Tato trasa je výběrem toho nejhezčího ze tří různých tras. Naše cestovní kancelář organizovala zájezdy do Polska již od začátku devadesátých let. Mezitím se hodně změnilo, turistika v Polsku je již vzdálena skromným počátkům a cestování i do vzdálených regionů již není popelkou. Města zkrásněla, památky pršky náročnými opravami, restaurace a hotely se dostaly na vysokou úroveň. Nechcete to letos zkusit. S námi dojedete historickými trasami až na Balt. Po polských dálnicích i dobrých silnicích. Věříme, že litovat nebudete.

Program přehledně:
1.den: do města Wrocław (Vratislav, největší slezské město, na řece Odra, značné škody za 2.sv.v., gotická radnice, renesanční a barokní městské domy, gotický kostel sv. Alžběty, univerzita z 18.st. s Leopoldovou aulou, Katedrální most, Tumský ostrov, dvouposchoďový kostel sv. Kříže, gotická katedrála s oltářem ze školy W.Stwosze, řada muzeí – např. sbírky slezského gotického umění; panorama Radslavické bitvy; unikátní architektura – Hala Ludowa od architekta M.Berga z l.1912-13 a stavby z doby nacistické Třetí říše), Leszno (Lešno, město bylo útočištěm J.A. Komenského – jeho busta; radnice), příjezd do veletržního města Poznaň
2.den: Poznaň (centrum Velkopolska, čtvercové náměstí Starý rynek, uprostřed budova radnice ze 13. stol., přestavěna renesančně v pol. 16. stol., fasáda s otevřenou lodžií, hodinová věž, dále zde Proserpinina fontána a výstavné domy i paláce; barokní farní kostel; na Přemyslově hoře pozůstatky městského opevnění a částečně opravený knížecí zámek; nejstarší část města je na pravém břehu Varty na Tumském ostrově, zejména katedrála založená v 10.stol., v ní hroby např. knížete Měška I. a krále Boleslava Chrabrého; centrem města je náměstí Plac Wolnosci s Národním muzeem, v Novém městě též univerzita, divadla a býv. Hrad císaře Viléma II.); dále do města Gniezno (Hnězdno, leží na 7 pahorcích mezi jezery, katedrála původem z 10. stol., v ní uloženy r. 999 ostatky sv.Vojtěcha, současná podoba gotická, cenné bronzové dveře z roku 1170; řada kaplí ze 14. -18. stol. s mřížovím; vedle chrámu pomník Boleslava Chrabrého, kostel sv.Jiří a arcibiskupský palác);, Toruň (město s četnými památkami, rodiště Mikuláše Koperníka, na hlavním náměstí radnice ze 14.stol., před ní Koperníkova socha; četné historické domy; Collegium Maximum univerzity, kostel P. Marie, katedrála – ve věži 2. největší zvon v Polsku, dům a muzeum M.Koperníka; u Visly souvislá řada hradeb a hrad)
3. den:. Gdynia (významný přístav, městem od r. 1926, molo, námořní muzeum – historické lodě), Gdaňsk (nejkrásnější město na Baltu, osou čtvrti Hlavní město je tzv. Královská cesta, na ní vstup Zlatou bránou ve stylu italské renesance, při ní stojí četné historické domy z 15. -19. stol., např. Lví zámek, renesanční Zlatý palác, gotický Artušův dvůr; dále gotická radnice se štíhlou 82 m vysokou věží, uvnitř známý Červený sál, před ní Neptunova fontána, na západě ji uzavírá tzv. Zelená brána; největším cihlovým kostelem města a celého Polska je chrám P.Marie dlouhý 105 m, uvnitř orloj; ve čtvrti Staré město četné kostely, Velký mlýn a Staroměstská radnice; při řece Motlawě území Starého přístavu, odkud vedlo do města 7 bran, budova Stary zuraw-jeřáb; na Ostrově špýcharů zrekonstruované sýpky; loděnice – památníky hnutí Solidarita, muzeum)
4.den: Elblag (založeno křižáky, zbytky dávného hradu, kostel sv.Mikuláše s 95 m vysokou věží, Trhová brána, zdařilá výstavba nově rekonstruovaných domů); Malbork (sídelní hrad velmistra řádu německých rytířů; mohutné hradby a obranné bašty; tzv. Nízký hrad s kaplí sv.Vavřince, Prostřední hrad se sídlem velkého komtura, špitálem a palácem velmistra a nakonec pevný Vysoký hrad obehnaný masívní zdí, s kapitulním sálem, klenotnicí, ložnicí a 3 kaplemi); Kwiedzyn (konglomerát gotického dómu a křižáckého hradu ze zářivě červených cihel, dlouhý krytý most k latrinové věži); Grudziadz
5. Bydgoszcz (Bydhošť, Starý rynek s dlažbou ze 17. stol., při řece Brda tzv. Bydhošťské Benátky s mlýny a špýchary); Legnica (významné slezské město, zámek, kostely), příjezd do Prahy přes Trutnov

1.den: odjezd v 6.30 h od metra B Černý Most, pojedeme po dálnici ve směru na Hradec Králové a Jaroměř, dále na Trutnoc a na novou polskou dálnici. Program zahájíme prohlídkou největšího slezského města Wroclaw (Vratislav, 650.000 obyvatel + 137.000 studentů). Leží na řece Odra, která má ve městě řadu ramen mezi 12 nevelkými ostrovy. Úpravy posledních let odkryly nová skvělá panoramata a vytvořily skvělé vycházkové trasy po nábřežích. Připomeneme si jeho bokatou historii, kdy zde okolo roku 1000 vzniklo jedno ze tří biskupství ramého polského státu, kdy zde v následujících staletích ve zdejším knížectví vlídli Piastowci. A také to, že od r.1335 do r.1741 byla slezská knížectví součástí zemí Koruny české. Pak se stalo součástí Pruského království a na konci 2. sv. války utrpělo značné škody (Festung Breslau), které samozřejmě nebyly dodnes úplně zahlazeny, ale úpravy posledních let lze považovat za zdařilé. Noví obyvatelé přišli povětšinou ze Lvova, který se stal součástí SSSR. Centrem města je veliké náměstí Rynek (2132x173 m), v jehož středu stojí gotická radnice s 66 m vysokou věží (vnitřek radnice lze navštívit, část bývá k vidění zdarma) a tržnice sukna. Je obklopeno mohutnými výstavnými pětipatrovými renesančními a barokními městskými domy (např. U sedmi kurfiřtů, U zlatého slunce), miniaturní jsou naopak Jas a Malgosia (Hansel a Gretel). Ze Lvova sem byla přenesena v r. 1956 socha Alexandra Fredra. V nedávných letech byl skvěle opraven hlavní městský chrám zasvěcený sv. Alžbětě, uvnitř velké množství cenných náhrobků a z věže nádherný výhled (90 m). Pěkné tržiště s květinami je na sousedním Solném trhu. Největším barokním komplexem je univerzita z 18. st. (založena jezuity jako Collegium Maximus) s Leopoldovou aulou (nyní součást univerzitního muzea), Matematickou věží s astronomickou observatoří a barokním kostelem. Sousední budova Ossolinea ukrývá četné rukopisy a originál díla Pan Tadeusz od Mickiewicze. Nejstarší částí města je Tumský ostrov kam vede Katedrální most. Poblíž stojí pomník kardinála Kominka, iniciátora dopisu polských biskupů těm německým s výzvou k usmíření, to v roce 1965 odstartovalo velké represe strany a státu ve vztahu k polské katolické církvi. Na ostrově stával knížecí hrad a už v 11.st. zde bylo biskupské sídlo. Dnes zde stojí četné paláce, dvouposchoďový kostel sv. Kříže, gotická katedrála sv.Jana Křtitele s gotickým oltářem z r.1522, vyznačuje se zejména 2 mohutnými věžemi (ze severní vyhlídka, 91 m). Ve městě je řada muzeí – např. Národní muzeum a v jeho sousedství panorama Radslavické bitvy (1794) anebo Městské historické muzeum. Památkou UNESCO je unikátní architektura stavby Hala Stulecia (dříve Hala Ludowa) od architekta M. Berga z l. 1912-13, leží mimo historické centrum, uvidíte exteriéry.

Opustíme slezskou metropoli a severním směrem přes město Trzebnica (nejstarší cisterciácké opatství ve Slezsku založené sv. Jadwigou, krátká zastávka) dojedeme do Velkopolska do města Leszno (Lešno). Bylo centrem reformace a v r.1626 tu čeští bratří zakládají střední školu, jejich sbor sídlil v kostele sv. Jana. V l. 1628 – 1655 (s přestávkami) bylo město útočištěm J.A. Komenského, byl zde i biskupem jednoty bratrské. Město a Polsko opustil kvůli kolaboraci se Švédy. Pomník Komenského z r.1898 je na Komenského náměstí. V aule střední školy J.A.Komenského je pomník Bibli kralické (v době prázdnin nepřístupná). Na čtvercovém náměstí stojí radnice s vysokou věží a poblíž barokní kostel sv.Mikuláše s náhrobky Leszczynských (jeden z jejich potomků byl polským králem). Večer dojezd na ubytování v centru veletržního města Poznaň. Možnost individuálních večeří .Nocleh

2.den: po snídani prohlídka Poznaně (560.000 obyv., centrum Velkopolska, od r. 1921 veletržní město). Při řece Vartě vzniklo v 10.st. jedno z prvních ohnisek polského státu. Piastovci si Poznaň zvolili jako svoje sídlo a v r. 968 zde vzniklo první polské biskupství. Je pravděpodobné, že se kníže Mieszko nechal o dva roky dříve pokřtít právě v Poznani, čímž celé Polsko přijalo křesťanství jako státní náboženství. Kolem r. 1000 byl však církevní význam Poznaně zastíněn vznikem arcibiskupství v blízkém Hnězdně. Poté, co město poničil při svých výbojích český kníže Břetislav I. a hlavní město bylo přesunuto do Krakova, začala sláva Poznaně na dlouhá staletí upadat, ačkoli ekonomický význam si udržela. Velkopolské povstání v l.1918-19 mělo za následek začlenění Poznaně do nového polského státu (2.republiky) a v r.1956 zde bylo dějiště první revolty na polském území proti komunistickému režimu (76 obětí na životech). Centrem je čtvercové náměstí Starý rynek, uprostřed budova radnice ze 13. st., přestavěna renesančně v pol. 16. st., fasáda s otevřenou lodžií, hodinová věž (61 m), v radnici je umístěno městské muzeum (historie Poznaně, staré radniční sály, ve Velké síni dva pilíře podpírají kopulovou klenbu zdobenou kazetami s polychromními reliéfy zobrazujícími erby, biblické a mytologické scény, exotická zvířata, planety). Až si budete radnici prohlížet zvenku všimněte si v oblasti levého dolního rohu hodin. Jsou u něj dvě mechanické kozy, které se vždy v pravé poledne rozpohybují. Podle legendy byly kozy instalovány proto, že kuchař, který připravoval jídlo na banket pro vojvody, údajně spálil pečeného jelena. V zoufalství nad zkaženou pochoutkou se ji snažil nahradit tím, že ukradl dvě kozy na nedaleké louce. Kozy mu však utekly nahoru do věže a tam zaujaly pozornost kolemjdoucích tím, že se začaly trkat. Díky tomu, že zvířata dokázala své okolí tak dobře pobavit, vrchnost kuchařovi jeho omyl odpustila. Na památku byly na věž instalovány dvě mechanické kozy. Dále stojí na náměstí pranýř, je tu Proserpinina fontána a výstavné domy i paláce, půvabná je řada rybářských domů (domy budnicze). Za symbol města je také pokládána studna Bamberky (Studzienka Bamberki). Bamberka je bronzová socha dívky se dvěma džbány obléknutá v kroji. Je zde postavena jako památka na Bambery, což byli němečtí osadníci z města Bamberg, kteří po severské válce v 18.st. osídlili vylidněné polské vesnice a postupně se polonizovali; uchovali si však některé zvyky a krásné, typické kroje.

Za vidění stojí trojlodní barokní dříve jezuitský nyní farní kostel sv. Stanislava biskupa, hlavní oltář navrhoval P.Ferrari. Monumentalita, pompéznost, intenzita sochařské, štukatérské a malířské výzdoby, to vše se vzájemně prolíná, vytváří ideálně dopracovaný celek. Nezvyklá hra světel působí, že máte pocit jakoby se v chrámu neustále vznášela jemná mlha. Na Přemyslově hoře (Góra Przemyslawa) pozůstatky městského opevnění a částečně opravený knížecí zámek (nyní muzeum). Ve 14. st. druhé patro třípatrového paláce tvořil obrovský sál pro 2000 lidí. Centrem Nového města je náměstí Plac Wolności s Národním muzeem (rozsáhlá kolekce polského malířství a

sochařství), je zde též univerzita (novobarokní budova Collegium Maius), divadla (budova Polského divadla z l.1873-75 s nápisem Národ sobě a klasicistní Opera z r.1910) a býv. letní

rezidence císaře Viléma II. (na nádvoří kopie kašny z Alhambry). Nejstarší část města je na pravém břehu Warty na Tumském ostrově, je to zejména katedrála založená v 10. st., v ní hroby např. knížete Měška I. a krále Boleslava Chrabrého (ve Zlaté kapli). Chrám byl mnohokrát zničen a poslední gotická rekonstrukce proběhla po r.1945, v podzemí jsou pak dochovány románské a předrománské prvky. Západnímu průčelí dominují dvě zdáli viditelné věže. Uvnitř věnec zajímavých kaplí.

Po dopolední prohlídce Poznaně pokračujeme dále do historického města Gniezno (Hnězdno), které leží na 7 pahorcích mezi jezery. Jeho hlavní památkou je bazilika (katedrální kostel) Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha, nynější podoba je pozdně gotická, kostel je však staršího založení a je spojen s korunovacemi polských králů a uložením ostatků svatého Vojtěcha. Na místě existovala svatyně již v 10. st. a v r. 997 zde byla pohřbena Doubravka Přemyslovna, česká vdova po prvním historickém polském knížeti Měškovi I. Jeho syn Boleslav Chrabrý získal z pohanského Pruska ostatky svatého Vojtěcha a pohřbil je v kostele. Následně bylo ve Hnězdně r. 1000 se souhlasem císaře Oty III. zřízeno arcibiskupství. Český kníže Břetislav I. se r. 1038 vypravil na vojenskou výpravu do Hnězdna, kostel vyplenil a odvezl Vojtěchovy ostatky do Prahy, kde byly uloženy do rotundy sv. Víta. Kostel byl pak přestavěn v románském stylu a r.1064 vysvěcen.V kostele byli korunováni polští králové: Boleslav Chrabrý (1025), Měšek II. Lambert (1025), Boleslav II. Smělý (1076), Přemysl II. Velkopolský a český Václav II. (1300). Kostel byl nově postaven ve stylu gotiky ve 14. a na začátku 15. st. Po požárech v 17. a 18. st. byl interiér upravován v raně barokním stylu a klasicistně s prvky pozdního baroka. Jedná se o trojlodní katedrálu s dvojicí věží v západním průčelí. Uprostřed chrámu se nachází velký zlacený baldachýn a pod ním bohatě zdobená stříbrná barokní relikviářová tumba svatého Vojtěcha. Významnou památkou jsou bronzové románské dveře s cyklem reliéfů ze života sv. Vojtěcha. Byly vytvořeny kolem r. 1175 a jsou jedinečnou památkou svého druhu ve střední Evropě. Do samotné katedrály se vstup neplatí, zpoplatněna prohlídka románských dveří, podzemí katedrály a vyhlídky z věže. Vedle chrámu pomník Boleslava Chrabrého, kostel sv. Jiří a arcibiskupský palác a také moderní budova Muzea dějin počátků polského státu.

Pokračujeme zajímavou jezernatou krajinou s místy spjatými s počátky polského státu, přes městečko Strzelno (je zde románské centrum kultury sv. Ottona a Boleslava a rotunda sv.Prokopa) a větší město Inowroclaw do Toruně (200.000 obyvatel) na řece Visle v Kujavsko-pomořském vojvodství. Nejdříve se zastavíme před mostem na vyhlídce na panorama města s popředím veletoku Visly. Město mělo to štěstí, že nebylo za 2.světové války zničeno a od r. 1997 je zapsáno mezi památky UNESCO. Je známá zejména jako rodiště Mikuláše Koperníka. Bylo založeno r. 1233 jako pohraniční pevnost řádu německých rytířů, v r.1280 se stalo součástí měst hansy. Od r.1466 se stalo součástí Polského království. Nejpůvabnější jsou jeho uličky a náměstí v přicházejícím večerem, kdy uskutečníme procházku s možností zakončení posezením v restauraci na historickém náměstí. Zde stojí radnice ze 14. st. (připomíná vlámskou architekturu), před ní Koperníkova socha; četné historické domy. Nejcennější a nejoriginálnější památky Toruně pochází z gotického období. V architektuře jsou viditelné vlivy hanzovních měst, zejména Lubeku a Soestu. Malířství na vysoké úrovni se rozvíjelo nejprve pod českým vlivem (fresky v Mariánském kostele a v kostele sv. Jakuba), později podléhá nizozemskému vlivu. Všudypřítomná červená cihla Vás přenese do rytířských dob. Toruň je svým způsobem strojem času. Masivní stěny i prvky fasády, úsporné zdobení, použití glazurované, barevné cihly, ozdoby na štítech staveb, dekorativní hvězdové klenby, to vše jsou charakteristiky gotických staveb ve městě.

Z toruňských kostelů vynikají gotický chrám P. Marie (večerní mše v 18.30 h, poutavý interiér) a cihlová katedrála sv.Janů (ve věži nejtěžší středověký zvon v Polsku -Tuba Dei, váží 7800 kg, mše v 18 h) Ze všech nádherných a jedinečných měšťanských domů v Toruni, je pro turisty nejlákavější dům Mikuláše Koperníka, dnešní astronomovo muzeum a také barokní dům Pod Hvězdou s krásně zdobenou žlutou fasádou, štukovými ornamenty s motivy květin a ovoce a vyobrazením osmicípé hvězdy. Zajímavostí je, že v r. 1495 byl majitelem domu známý italský humanista, diplomat, básník, vychovatel a učitel synů krále Kazimíra Jagellonského, Filippo Buonaccorsi, známý také jako Kallimach. Nyní se Pod Hvězdou nachází Muzeum umění dálného východu. U Visly stojí souvislá řada hradeb (stavěly se od 13.st.) a zbytky křižáckého hradu. Zachovaly se brány: Mostecká, Klášterní a Plavecká (Żeglarska), jakož i četné bašty (např. Křivá věž, její odchylka od svislice činí až 146 cm, při výšce 15 m). V l. 1878-1914 byla Toruň přestavěna na pevnost. K obraně města sloužilo 15 pevnůstek před branami města. Nádhernou vzpomínkou na blahobyt města jsou sýpky, do konce 17. st. stavěné z cihel, později již byly omítnuty. Dnes je za nejkrásnější gotickou sýpku v Polsku považován toruňský kolos na ulici Piekary 4, tou nejzajímavější z nich je nicméně barokní, sousední sýpka na ulici Piekary 2. Nejstarší, pocházející z počátku 14. století, je gotická sýpka na ulici Podmurna 1. V současnosti slouží pro bydlení i jako hotely. Náš hotel ke přímo v historickém centru města, takže po vycházce nás čeká příjemné posezení v některé ze zdejších restaurací. Nocleh.

3. den: po snídani nabereme směr po dálnici na sever podél řeky Visly až k pobřeží Baltského moře (cca 2,5 h). První zastávka bude ve významném přístavu Gdynia (městem od r. 1926). Procházka po molu, zde námořní muzeum – možnost prohlídka lodě Dar Pomorza. Je tu také mořské akvárium (prohlídka není v programu) a možnost krátké procházky podél moře se zastávkou na šálek kávy. Také zde kotví torpédoberec Blyskawica.

A pak už Gdaňsk, nejkrásnější město na Baltu (polsky Gdańsk , kašubsky Gduńsk, německy Danzig, 460.000 obyv.), je metropolí Pomořského vojvodství, leží na řece Visle i na břehu Baltského moře u Gdaňského zálivu. Gdaňsk hraje také roli kašubského hlavního města, jejich kulturního centra a sídla nejdůležitějších kašubských institucí. Nachází se zde velký námořní přístav. Společně s městy Sopoty a Gdyně tvoří aglomeraci, pro kterou se běžně užívá název Trojměstí (polsky 'Trójmiasto'). U počátků Gdaňska stál sv.Vojtěch, který sem v r.997 přinesl křesťanství. A bohatství přinesl obchodní spolek hansa, jehož členem bylo město od r.1361. Gdaňsk byl v minulosti převážně německým městem. Na počátku 20. st. tvořili 90 % obyvatelstva Němci, zbytek převážně Poláci a Kašubové; většinové vyznání bylo evangelické, postupně rostl podíl katolictví. Teprve po druhé světové válce sem přišlo nové polské obyvatelstvo. Historicky byl součástí Polského království, Pomořanského knížectví, řádového státu německých rytířů, Pruska, v l. 1920-39 byl svobodným městem. U Gdaňsku se nachází malý poloostrov Westerplatte, kde 1. září 1939 začala druhá světová válka. Na konci 2.světové války bylo město zničeno z 90%. V místních loděnicích vznikla Solidarita (Solidarność), odborová organizace a nejznámější politická opozice komunistického Polska, její zakladatel Lech Wałęsa se později stal polským prezidentem.

Po ubytování v hotelu (nachází se v centru, hlavní chrám P.Marie je vzdálený 900 m).

Osou čtvrti Hlavní město (Glówne Miasto) je tzv. Královská cesta, na ní vstup Zlatou bránou ve stylu italské renesance, při ní stojí četné historické domy z 15. -19. st., např. Lví zámek, renesanční Zlatý palác, gotický Artušův dvůr; dále gotická radnice se štíhlou 82 m vysokou věží (historické sály, např.Červený sál, nástropní malby od Isaaca van der Blocke Apoteosa Gdaňsku, vyhlídka z 81 m vysoké věže), před ní Neptunova fontána, na západě ji uzavírá tzv. Zelená brána; největším cihlovým kostelem města a celého Polska je chrám P. Marie dlouhý 105 m, do kostela se vejde 25.000 lidí, uvnitř orloj, kamenná pieta z r.1410, triptych Poslední soud podle Memlinga, barokní varhany, přístup i na věž, otevřena do 20.30 h); při řece Motlawě území Starého přístavu, odkud vedlo do města 7 bran, budova Stary žurav – jeřáb (muzeum, večer nádherně nově osvícený – firma Phillips); na Ostrově špýcharů zrekonstruované sýpky. – Další zajímavostí (850 m od hotelu) je moderní muzeum Europejskie Centrum Solidarności (v r. 2016 získalo cenu Rady Evropy) věnované boji za svobodu v moderním Polsku (otevřeno do 20 h, vstup zdarma). - Večer si nenechte ujít podívanou na osvětlené město a jeho památky.- Mezi gdaňskými muzey může zaujmout muzeum jantaru. – Na Dlouhé ulici můžete vidět část divadelního představení, které provozuje Teatr w oknie. -

Gdaňskem prochází kanál Raduni z roku 1338, podél kterého se podařilo dochovat řadu významných budov. Kanál je považován za velkolepý projekt, který zde vybudovali němečtí rytíři a významně tak přispěli k hospodářskému rozvoji města. Při plavbě kanálem se můžete kochat zajímavými budovami, jako je kupříkladu Dům pelplinských opatů, Velký mlýn, kostel sv. Kateřiny, sv. Alžběty, sv. Josefa či sv. Brigity.

K největším průmyslovým stavbám v Gdaňsku i celé středověké Evropě patřil Velký mlýn postavený z cihel okolo roku 1350. Pro budovu je charakteristická vysoká a strmá sedlová střecha. Původně se vedle mlýna tyčilo osmnáct sloupů, k nimž byly připevněny mlýnské kameny. V roce 1945 lehl mlýn během rozsáhlého požáru popelem, ale po válce se dočkal obnovy. Dnes se v něm nachází moderní nákupní centrum. Z historického hlediska je významná také budova Polské pošty, kde se odehrály nejdramatičtější události prvních dnů 2. světové války. Dne 1. září roku 1939 napadly správu pošty německé jednotky. Pracovníci však dlouhých 15 hodin útoku odolávali, ale nakonec podlehli a následující měsíc byli popraveni. Jejich hrdinský čin však nezůstal zapomenut, na jejich počest byl vystavěn pomník a v poště zřízeno muzeum. Příjemnou procházku Gdaňskem si můžete udělat i po promenádě kolem řeky, kde se dá odpočinout a posedět v některé z mnoha restaurací nebo kavárniček. Další možností je vydat se po ulici Mariacka, která je nejkrásnější ve městě. Po 2. světové válce z ní sice zbyly jen trosky, ale prošla rekonstrukcí a dnes se již opět pyšní nádhernými budovami, které jsou jedinečnými ukázkami tradiční gdaňské architektury. V minulosti sloužily zámožným obchodníkům, zejména zlatníkům. Stala se také útočištěm pro spisovatele i umělce, kteří zde hledali inspiraci.

Můžete se samozřejmě účastnit prohlídky s naším průvodcem, večer si pak zajít do některé restaurací a ještě rán vyrazit do ulic se slunce východem. Návrat do hotelu na nocleh

4. den: z Gdaňska pojedeme krajinou při ústí Visly do města Elblag (130.000 obyv.). Bylo založeno křižáky, zejména v 16.st. bylo hlavní polskou základnou na Baltu, úpadek nastává se švédskou Potopou. Uvidíte zbytky dávného hradu, kostel sv. Mikuláše s 95 m vysokou věží, Trhovou bránu, ale hlavně zdařilou výstavbu nově rekonstruovaných středověkých kupeckých domů (kombinace starého a nového).

Pokračujeme na velký turistický magnet – Malbork. Obrovský sídelní hrad velmistra řádu německých rytířů; mohutné hradby a obranné bašty; tzv. Nízký hrad s kaplí sv. Vavřince, Prostřední hrad se sídlem velkého komtura, špitálem a palácem velmistra a nakonec pevný Vysoký hrad obehnaný masivní zdí, s kapitulním sálem, klenotnicí, ložnicí a 3 kaplemi. Je objednaná prohlídka s průvodcem. Nenechte si ujít návštěvu této jedinečné památky světového významu a nelitujte poměrně vysokého vstupného.

Areál klášterní pevnosti zabírá plochu dvaceti hektarů a leží na pravém břehu řeky Nogat. Pohled na areál je opravdu impozantní. Na rozdíl od našich středověkých hradů je tato pevnost postavena z cihel a tak návštěvníka v první řadě upoutá červená barva zdiva. Stejným způsobem byly stavěny hrady i v Pobaltí, zřejmě z nedostatku kamene. Klášterní pevnost Malbork byla postupně zrekonstruována a v roce 1997 byla zařazena do seznamu kulturního dědictví UNESCO, což k této památce přivedlo více návštěvníků. Historie hradu sahá do druhé poloviny 13. století, kdy na tomto místě začali křižáci budovat pevnost. Od začátku 14. století do poloviny 15. století byl Malbork sídlem velmistra řádu německých rytířů a byl centrem oblasti, kterou křižáci ovládali. Krutá nadvláda křižáků nad místním obyvatelstvem je barvitě vylíčena v románech významného polského spisovatele Henryka Sienkiewicze. Nejvíce se tomuto tématu věnuje román Křižáci, který vrcholí bitvou u Grunwaldu (15.7.1410), kdy polské vojsko vytlačilo křižáky z tohoto území. Centrum řádu německých rytířů se poté přesunulo Königsbergu, nebo-li Královce a dnešního Kaliningradu. Zajímavostí bezesporu je, že u Grunwaldu údajně bojoval v té době neznámý jihočeský zeman Jan Žižka. Město Kaliningrad je pro změnu spojeno s českým králem Přemyslem Otakarem II., který jej založil v době, kdy se České království rozpínalo až k břehům Baltského moře. Pojďme se však vrátit zpět k Malborku. Později byl hrad odkoupen polským králem Kazimírem IV. Jagelonským a stal se jednou z rezidencí polských králů. Jak již to v historii bývá, období budování bylo střídáno s obdobím ničení a tak v období válek se Švédskem a v napoleonské době byl hrad výrazně poničen. Zásadní rekonstrukce začaly probíhat v 19. století a pokračovaly do druhé světové války. Při dobývání města Rudou armádou, byl ovšem hrad znovu silně poškozen a ještě v padesátých letech ruiny sloužily jako výtečný zdroj stavebního materiálu. Na výslunní zájmu turistů se hrad vrátil až po rekonstrukci, především pak po zařazení na seznam UNESCO.Jak již bylo řečeno úvodem, pohled na hrad je opravdu impozantní. Díky své bohaté historii a dvojí funkci pevnosti a kláštera, byl hrad postupně přistavován až vyrostl do rozsáhlého komplexu. V křižáckém období zde byla vybudována kaple, která byla později nahrazena kostelem, ložnice pro mnichy a křižáky, velká jídelna, zbrojnice, vězení, knihovna atd. Tento prostor je dnes označován jako Dolní zámek. Postupně byl vybudován tzv. Střední zámek, který sloužil jako reprezentativní prostor pro přijímání návštěv. Nejvýznamnějším prostorem je slavnostní sál, který pojme několik set hostů. Technickou zajímavostí je vytápění, které bylo zajišťováno centrálně ze sklepa. V Horním zámku, nejlépe opevněném, byla vystavěna kapitulní síň, reflektář, klenotnice a pro život důležitá studna. Nedobytnost hradu byla zpečetěna stavbou mohutných hradeb v polovině 14. století.

Po prohlídce Malborku náš čeká křižácký Kwidzyn. Zde je k vidění zajímavý konglomerát gotického dómu (od r. 1235 sídlo pomořanského biskupství) a křižáckého hradu ze zářivě červených cihel, 52 m dlouhý krytý most vede k latrinové věži (dansker). Bude možnost navštívit interiéry katedrály se zajímavými kaplemi a hroby biskupů i velmistrů, je zde biskupský trůn, renesanční kazatelna a barokní oltář s portréty 17 biskupů a 3 velmistrů. Z hradu doporučujeme zajímavé exteriéry (uvnitř je muzeum s lokálními přírodními, etnografickými i malířskými sbírkami, kaple, dormitorium).

Poslední nocleh v Polsku nás čeká ve městě Grudziadz (105.000 obyv.). Po bohatém programu tu na všechny čeká večeře (je v ceně zájezdu). S prohlídkou, která je vám garantována a je součástí zájezdu nepočítáme, ale pokud někteří z vás budou budou mít chuť a dostatek energie tak můžete využít nabídky průvodce který vás dopraví tramvají (platíte si jí sami) až na hlavní náměstí (3,8 km).

První dochované písemné zprávy o Grudziadzi pocházejí již z poloviny 11. st. O dvě stě let později se město dostalo pod správu řádu německých rytířů a ti původně dřevěnou osadu přestavěli na kamenné město s tehdy moderním čtvercovým půdorysem. Za vlády řádu se Grudziadz stal významným obchodním centrem specializujícím se na látky a zemědělské produkty. Město vzkvétalo – zmiňována byla skvělá infrastruktura, nemocnice či akvadukt. Od německých rytířů získal Grudziadz polský král Kazimír Veliký a začlenil jej do polského státu, jehož součástí zůstal až do velkého dělení Polska na konci 18. st. To se Grudziadz stal součástí Pruska. Tehdy ve městě prudce poklesl počet obyvatel – na něco málo přes 2.000. Prusko mělo samozřejmě zájem na obnovení slavné obchodní minulosti města, takže jej podpořilo přizváním obchodnických rodin z Německa a vybudováním železniční trati spojující Grudziadz s ostatními velkými městy Polska a Německa. Tento tah vyšel a z Grudziadze se na počátku 20. st. stalo významné kulturní centrum východního Německa s mnoha školami, muzei, galeriemi a divadlem. Po první světové válce, kdy vznikla polská druhá republika, se Grudziadz vyrovnával s převážně německým obyvatelstvem. Po válce byl jedním polským cestovatelem popsán jako „moderní, ale bohužel zcela německé město“. Proto ani obsazení Grudziadze nacistickými vojsky nebylo příliš obtížné. Polská inteligence ve městě byla stíhána a vše vyvrcholilo na konci října 1939, kdy bylo nedaleko Grudziadze hromadně zavražděno několik set Poláků. Při osvobozovacích bojích na konci 2. světové války bylo poničeno až 60 % městské zástavby. Bezprostředně po válce byli Němci z Grudziadze vysídleni do Německa a do města naopak přišli přistěhovalci z částí Polska, které byly zabrány sovětskou armádou. Nejatraktivnější pohled na město se nabízí z nábřeží řeky Visly směrem na tzv. špejchary. Jedná se o budovy sýpek, které tvoří souvislou zástavbu podél břehu řeky. Ty nejstarší byly postaveny ve 13. st., většina však pochází ze 16.–18. st. Původní zásobárny obilí díky svým silným zdem plnily v případě nutnosti i funkci ochranných hradeb. Ze strany Visly jsou několikapatrové, ze strany vnitřního města jsou všechny dvoupatrové. Současné Staré město je výsledkem poválečné rekonstrukce, která velmi zdařile zachovala původní barokní podobu. Město je dodnes obehnáno hradbami. Ty původní pocházely ze 14. st. a v době jejich vzniku vedlo do města pět bran. Jedinou obnovenou je Vodní brána, která byla původně postavena ve 14. st. a byla vybavena padací mříží. Na nejvyšším kopci v Grudziadzi si němečtí rytíři vybudovali plně vybavený opevněný hrad, na kterém nechyběla například nemocnice. Na nádvoří stála vysoká obranná a vyhlídková věž Klimek, která občas sloužila i jako vězení. Hrad byl několikrát poškozen a na konci 18. st. rozhodl pruský král o jeho definitivní demolici. Zkázu obranné věže Klimek nakonec dokonali nacisté, když ji v r. 1945 vyhodili do povětří. Současný stav je výsledkem nedávné rekonstrukce a nový Klimek je otevřen návštěvníkům. Nejstarší církevní památkou v Grudziadzi je kostel sv. Mikuláše postavený na začátku 14. st.

Návrat tramvají a nocleh

5. den: poslední velké město, které na naší cestě navštívíme bude Bydgoszcz (Bydhošť, Bromberg, 370.000 obyv.). Doby jeho největší slávy sahají do 14.-16.st., kdy bylo centrem obchodu se solí, obilím a pivem. Naše prohlídka se soustředí na Starý rynek s dlažbou ze 17. st. a na část při řece Brda (tzv. Bydhošťské Benátky) s mlýny a špýchary (Mlýnský ostrov, hrázděný Bílý špýchar).

Odtud pojedeme dlouhý úsek po dálnici do dalšího významného polského města Legnica. Mezi památkami jmenujeme Piastovský zámek, katedrálu sv. apoštolů Petra a Pavla, kostel Panny Marie, barokní kostek sv. Jana s mauzoleem Piastovců, radnice (starou i novoué), věže městského opevnění; mimořádně okouzlující jsou tzv. sleďové stánky s arkádami přilepenými ke Staroměstské radnici. Návrat do Prahy po dálnici až na českou hranici, dále na Trutnov a Jaroměř.