SLOVINSKO (+Klagenfurt a Terst)

Jako novinku katalogu na rok 2026 jsme připravili zájezd do Slovinska. Jeho trasa vás v průběhu pěti dnů seznámí s nejkrásnějšími a nejtypičtějšími kouty této nevelké země mezi Alpami a Jaderským mořem. Navíc jsme zařadili zastávky v rakouských Korutanech a italském Terstu, kde dodnes žijí Slovinci. Jak jste si jistě všimli uzavřeli jsme již cyklus zájezdů do Itálie, neboť jsme v uplynulých 30 letech tuto zemi důkladně prozkoumali a těžko se hledají nové a přitom zajímavé cíle. Pro zájemce o kratší nakouknutí do Itálie chystáme třídenní letecký zájezd do Milána a okolí.
Program přehledně:
1.den: Hohentauern, Friesach, Klegenfurt
2.den: Bled, Bohinjské jezero, Vogel, Radovljica, Škofa Loka
3.den: Postojenská jeskyně, Predjamski grad, Lublaň
4.den: Piran, Koper, Terst
5.den: Celje, Ptuj

1. den: autobusem pojedeme po krajinově přitažlivé trase okolo Tábora a Českých Budějovic (za nimi pohledy na Kleť a Blanský les) na hraniční přechod na Dolním Dvořišti. Pestrou krajinou Mühlviertelu nad město Freistadt a četnými tunely dolů k Dunaji do Lince. Na křižovatce Sattledt nabereme směr k alpským hřebenům (svahy pohoří Totes Gebirge), tunel Bosruck nás přivede z Horních Rakous do Štýrska. Z Triebenu se dostaneme na horské pláně Hohentauern (1.274 m), městečko je obklopeno více než dvaceti dvoutisícovými vrcholy pohoří Triebener Tauern. Horská údolí jižních svahů Alp nás zavedou do nejstaršího korutanského města Friesach. Panoramatu dominují vysoko nad městem stojící zříceniny hradu Petersberg (od r. 2008 je dostavován výhradně dobovými metodami a nástroji) a stavba gotického kostelíka. Samotné městečko se chlubí údajně nejdelšími dochovanými hradbami s vodním příkopem v Evropě (cca 820 metrů), který je stále naplněný vodou. Nejvzácnější památkou je románsko-gotická bazilika sv. Bartoloměje z 12. stol. Míjíme městečka Althofen a St. Veit an der Glan. Nacházíme se na území dříve celistvě obývaném Slovany a spjatým s počátky slovinské státnosti. Zde stával sídelní vévodský Krnski grad (Karnburg), odkud vládli v raném středověku korutanští vévodové územím obývaným Slovinci. Počátkem 7.stol. zde byl založen první nezávislý slovanský stát v Evropě (Karantánie). Součástí rituálu karantánské (korutanské) vévodské investitury byl i Knížecí kámen, jehož obrázek je na slovinské dvoucentové minci. Někteří Korutanové a někteří rakouští politici to kritizovali s argumentem, že Knížecí kámen se nachází v Rakousku a není historickým prvkem Republiky Slovinsko. Projedeme obcí Maria Saal (Gospa Sveta) s významným mariánským kostelem (tzv. katedrála) s kořeny sahajícími do 8.stol., kdy býval církevním centrem vévodství.

Stotisícové město Klagenfurt je metropolí spolkové země Korutany. Trasy zájezdů od nás sem příliš často nejezdí. Zdejší krátkou zastávku jsme zařadili protože je zároveň centrem rakouských Slovinců (pod názvem Celovec), je zde i slovinské gymnázium. V Korutanech je na 200 vesnic, které mají alespoň 17,5% obyvatel slovinského původu. Podle sčítání žije v Rakousku kolem 14 000 Slovinců, ale neoficiální odhady slovinských organizací hovoří o až 50 000 lidech, přičemž tvoří pevnou komunitu chráněnou zákonem. V historickém jádru města uvidíme zejména centrální náměstí Neuer Platz s ikonickou kašnou v podobě draka (Lindwurm), který je symbolem města. Z historických budov vyniká Landhaus, sídlo korutanského zemského sněmu se slavným erbovním sálem (Wappensaal). Je zde umístěn i známý Knížecí kámen (ve Velkém sálu erbů). Klagenfurtský dóm je budova ze 17. stol. s bohatě zdobeným interiérem.

Závěrečných necelých 100 km absolvujeme v překrásné krajině teplého rakouského jihu. Budeme sledovat břehy jezera Wörther See. Dálničním tunelem pod hřebenem pohoří Karavanky se pak dostaneme do Slovinska v blízkosti průmyslového města Jesenice. Poslední kilometry trasy pak pojedeme přes alpské vesnice Mojstranu a Gozd Martuljek do Kranjské Gory. Po příjezdu do hotelu a pro event. zájemce po večeři stojí za to procházka po středisku zimních sportů a letní rekreace, otevírají se nádherné pohledy na alpskou krajinu.

2.den: v městečku Bled za to určitě stojí absolvovat prohlídku starého hradu vysoko nad jezerem (bus dojede až ke vstupu do hradu). Zajímavé interiéry, kaple ze 16.stol. a nezapomenutelné pohledy na jezero hluboko dole. Další variantou je cesta motorovou lodí na ostrůvek s kostelem. Na ostrůvku prohlídka kostela, vyhlídka z věže, možnost koupit si tradiční pečivo potica či si zazvonit na zvon a při tom si něco přát. Doba plavby 15 minut, pobyt na ostrově 45-60 minut. Pak horskou krajinou údolím Savy Bohinjky a přes Bohinjskou Bistrici k Bohinjskému jezeru. Na jeho březích stojí kostelík sv.Jana Křtitele ze 13.stol. s cennými gotickými freskami. Jezero je největším přírodním jezerem ve Slovinsku. Leží v ledovcovém údolí obklopeném velikány Julských Alp. Jezero je dlouhé 4100 metrů a v nejširším místě měří 1200 metrů. Hluboké je až 45 metrů. Jezero je průtokové, na jeho začátku do něj vtéká řeka Savica a na konci vytéká Sava Bohinjka. Za příznivého počasí vyjedeme lanovkou na Vogel do 1.500 m n.m. (pohledy na Triglav). Cestou uvidíme ještě další gotický kostelík (sv.Ducha).

Stejnou cestou se vrátíme do Bledu a navštívíme půvabné městečko Radovljica. Je uloženo kolem prostranného protáhlého náměstí (Linhartov trg), obklopeno vysokými kamennými hradbami, na náměstí je plno dobře dochovaných středověkých domů. Je možné navštívit Šivcův dům s dřevem obloženým obývacím pokojem a černou kuchyní. Gotický farní halový kostel je zasvěcen sv.Petru. Město je známé svým perníkářstvím a včelařstvím. Otevírají se odtud pohledy na Triglav.

Odtud budeme pokračovat alpskou krajinou na dohled Kamnických Alp do městečka Škofja Loka. Na náměstí Mestni Trg stojí pestrobarevné měšťanské domy ze 16.stol. Nejpůsobivější je Homanův dům zdobený sgrafity a zbytky nástěnných maleb. Bývalá radnice je zdobena freskami. Morový sloup je z r. 1751. Farní kostel sv.Jakuba má křtitelnici a stropní lucerny od Jože Plečnika. Z Kapucínského mostu (nejstarší dochovaný most ve Slovinsku ze 14.stol.) přes říčku Sora se otevírá výhled na Staré město i hrad Loka ze 13.stol. Přes město Kranj (před rozmachem Lublaně bývalo hlavním městem Kraňska, nyní je co do velikosti čtvrtým ve Slovinsku).

Po návratu na ubytování do Kranjské Gory můžete absolvovat vycházku k jezeru Jasna (u něj malá rozhledna a vodopád Pršnice, též možnosti občerstvení, od hotelu 1,3 km).

3.den: ráno opustíme malebnou alpskou krajinu (Gorenjsko) a po dálnici po okraji Lublaně dojedeme do Postojné (městečko) na prohlídku slavných jeskyní (Postojnska Jama). Celý jeskynní systém má řadu dutin, sálů a pasáží o délce kolem 20 km, návštěvnický okruh má délku 5,7 km, asi 4 km obsluhuje elektrický vláček, doba trvání 1,5 h. Jeskyně mají vysokou návštěvnost (je to nejnavštěvovanější krasová jeskyně v Evropě) a vstupenky je třeba zajistit dlouho dopředu, přibližná cena 33 €. Uvnitř je teplota 8-10 stupňů. Návštěvníky láká nejen na velkolepé jeskynní útvary, chodby, jeskynní síně, ale i bohatou faunu. Velkou atrakcí je tzv. „lidská ryba“ neboli macarát jeskynní, který se dožívá až 100 let. Podle časových možností v souvislosti s délkou doby prohlídky Postojnské jeskyně zajedeme na 10 km vzdálený Predjamski hrad, zde budete mít možnost shlédnout pouze exteriéry středověkého jeskynního hradu: skvělá hradní architektura v přírodním zasazení, hrad stojí pod 123 m vysokým převisem, krasová krajina, lidová architektura. Expozice v interiérech hradu nedosahuje kvalit exteriéru.

Odpoledne a podvečer si vyhradíme na prohlídku hlavního města země- Lublaně. Ljubljana s necelými 300.000 obyvatel je perlou architektury a doslova zeleným městem. Centrem protéká řeka Lublanice obklopená zelení. Na nábřežích najdete nespočet kaváren. Lublaňský hrad se pyšně tyčí nad městem a stojí zde už přibližně 900 let. Z hradeb a vyhlídkové věže jsou nejkrásnější výhledy na Lublaň. Za dobré viditelnosti uvidíte i Alpy. Je zajímavý svou moderní přestavbou – zvenku středověk, uvnitř architektura 21. století, ke které patří i lanovka. Uvnitř hradu si můžete prohlédnout expozici o slovinské historii a muzeum loutek. Nejstarší část města přiléhá těsně k úpatí hradního vrchu. Zaujímá náměstí Mestni trg, Stari trg a Gornji trg. Většina domů byla přestavěna v 16. a 17.stol.a průčelí jsou převážně barokní. Některé domy si však ve vnitřní struktuře zachovaly středověkou architekturu. Mestni trg byl od 12. stol. jedním z hlavních center Lublaně. Nejvýznamnějšími památkami jsou radnice (Mestna hiša) a Robbova kašna. Stari trg je spíše než náměstí dlouhá ulice. Láká k posezení v kavárnách a restauracích. Najdete tu také řadu zajímavých obchůdků. Budova lublaňské tržnice pochází ze 40. let 20. století a je dílem slavného architekta Jože Plečnika. Stojí těsně u řeky Lublanice. Tržnici tvoří dlouhé podloubí, v němž jsou umístěny obchody se slovinskými produkty a občerstvení. Na straně orientované k řece je rybí restaurace a galerie.

Prešernov trg je považován za hlavní lublaňské náměstí. Lidé si zde domlouvají schůzky, podobně jako na pražském Václaváku. Hlavní dominantou náměstí je socha největšího slovinského básníka France Prešerna s múzou. Na náměstí stojí také kostel zvěstování Panny Marie, který přiléhá k františkánskému klášteru. Architektonicky zajímavé jsou také secesní budovy Hauptmannův dům a Galerie Emporium. Z Prešernova náměstí můžete přejít na druhý břeh řeky Lublanice po tzv. Tromostovju. Jedná se o trojitý most, který z původního klasického vytvořil Jože Plečnik. Z mostu vedou schody na terasy u řeky Lublanice. Součástí architektury mostu je i stánek a topoly na opačné straně řeky. Národní a univerzitní knihovna je nejvýznamnějším dílem architekta Jože Plečnika. Byla postavena mezi lety 1936 a 1941. Fasáda je vytvořena zajímavou kombinací cihel a kamene. V interiéru je nejzajímavější černé arkádové schodiště a prostorná světlá studovna. Každý detail budovy od klik po svítidla je dílem Jože Plečnika. Kongresni trg je jedním z největších náměstí v Lublani. Své jméno si nese podle kongresu Svaté aliance roku 1821, pro který byl upraven. Náměstí krášlí park Zvezda se vzrostlými stromy. Kolem náměstí stojí několik významných budov, mezi nimi budova rektorátu lublaňské univerzity (která je dílem českého architekta Jana Vladimíra Hráského) nebo budova filharmonie. Po prohlídce města pojedeme na ubytování. Hotel je vzdálený 1,2 km od Prešernova trgu.

4.den: z Lublaně pojedeme po hlavní slovinské dálnici okolo Postojné a dále pestrou krajinou Krasu, nedaleko divokých jeskyní Škocjanska jama na Istrijský poloostrov. Prohlídku zahájíme na jeho nejvzdálenějším cípu ve Slovinsku na kraji Terstského zálivu Jaderského moře v historickém přístavním městě Piran. Nejkrásnější městoslovinskéhobřeží (jeho délka je jenom 47 km) leží na ostrém výběžku pevniny do moře. Terén je v Piranu hodně členitý a ulice stísněné, proto v centru nenarazíte na auta (kromě zásobování). I místní parkují ještě před branami města. A to je jeden z důvodů, proč má Piran tak neuvěřitelně klidnou atmosféru. hlavní piranské náměstí Tartinijev trg je neobvyklé svým tvarem kruhu. Je také větší, než bývá v přímořských městech tohoto typu zvykem. Na jeho místě byl totiž kdysi přístav pro rybářské lodě, který byl kvůli nečistotám a zápachu v roce 1894 zasypán. Dnes na mramorem vydlážděném náměstí najdete sochu slavného piranského barokního houslisty, skladatele a muzikologa Giuseppe Tartiniho (1692–1770). Dalšími dominantami náměstí jsou novorenesanční radnice, dům zvaný Benečanka (gotický červený benátský dům z 15.stol.), kostel sv. Petra a Tartiniho rodný dům. Od katedrály sv.Jiří se nabízí nezapomenutelný panoramatický pohled. Při dobré viditelnosti odtud dohlédnete do Chorvatska i do Itálie. Vznikl zřejmě ve 12. stol. a dnešní podobu získal v roce 1637. Vedle kostela stojí samostatně zvonice, která je zmenšenou kopií benátské věže baziliky San Marco. Najdete zde i osmiboké baptisterium. Opevnění města zajišťovaly asi dvoukilometrové hradby, z nichž se dodnes dochovalo přibližně 200 metrů. Součástí hradeb je brána Rašporska vrata. Jsou přístupné turistům za drobný poplatek. Na konci poloostrova vás zaujme maják, mariánský kostel a také socha mořské panny.

Z Piranu pojedeme po nábřeží (obala) na okraji noblesního plážového letoviska Portorož a už po dálnici mineme největší rybářský přístav ve Slovinsku Izola a přijedeme do Koperu (25.000 obyvatel, italsky Capodistra). Ještě po skončení 2.světové války zde žili Italové. Je to jedno z nejstarších měst ve Slovinsku, přičemž se může pyšnit zachovalým historickým centrem s významnými památkami a paláci s viditelným benátským vlivem. Hlavní náměstí v Koperu pojmenované po maršálu Titovi (Titov trg) je odpradávna centrem dění. Architektonicky nabízí zajímavou podívanou, můžeme zde pozorovat hned několik různých stavebních stylů – od renesance přes baroko až po gotiku. Soubor městských domů z 15. stol. na vás dýchne svou středověkou atmosférou. Benátsko-gotický palác Pretorska palača pochází z 15. stol. a je považován za nejvýznamnější památku města. Patrová stavba s vnějším schodištěm, dominantním benátským lvem na fasádě a dvěma věžemi byla původně sídlem starosty, jehož jmenoval benátský dóže. Dnes zde je radnice a najdete zde expozici o historii Koperu. Palazzo della Loggia, je fascinující budova v benátském gotickém stylu, pyšní se elegantními lomenými oblouky a lvem sv. Marka nad vchodem,, uvnitř je kavárna. Katedrála Nanebevzetí P.Marie zdobí náměstí již od 12. stol., vyznačuje se bílým barokním interiérem, na vyhlídkovou městskou věž vede 207 schodů. Za katedrálou najdete rotundu Jana Křtitele s baptisteriem z 12. stol. s freskami. V ulici Kidričeva stojí sloup sv. Justiny, je tu kostel sv.Mikuláše, několik benátských domů a barokní palác Totto. Za městskou bránou Porta della Muda se skrývá Prešernovo náměstí s hlavním prvkem – kašnou da Ponte. V 17. stol., v době, kdy obyvatele města sužoval nedostatek vody, ji nechala postavit italská rodina. Má tvar mostu a střeží ji 15 sloupů.

Na krátký čas opustíme Slovinsko a přejedeme na italské území. Město Trieste (Terst, 200.000 obyv.) se rozprostírá na nejzazším severu Jadranu pod horami Krasu. Právě tudy v časech Rakousko-Uherska nepřetržitě proudily tuny všemožného zboží. A zde odvážně započala či naopak neslavně skončila mnohá dobrodružství. Pro někdejší mocnářství byl Terst skutečně pupkem světa. Tady se navzájem ostře střetávala vznešená evropská honorace s beznadějně odepsanými nuzáky, ctihodní obchodníci s bezskrupulózními šejdíři či ostřílení mořští vlci s vyděšenými suchozemci, co poprvé bázlivě okusili slanou vodu. A rovněž naše milá střední Evropa s mediteránním jihem, drsným Balkánem i tajemnou Levantou. Stačí se projít kolem živého kanálu Grande, jednoho ze symbolů pulsujícího města. Ačkoli ho uzavírá monumentální klasicistní průčelí katolického kostela svatého Antonína Paduánského, tak ihned vedle se leskne olověně šedá kopule honosného chrámu srbské pravoslavné církve. Kousek dál se zase ukrývá skromný kostelík ortodoxních Řeků. Piazza Unità d'Italia nabízí nádherný výhled na Jaderské moře, toto náměstí je plné historických budov (dominuje mu budova radnice a kašna 4 světadílů) a kaváren, kde si můžete vychutnat italskou kávu a místní speciality. Na rozlehlém náměstí Piazza di Borsa je Neptunova fontána. Pěkný pohled na město i moře je z hradu San Giusto. V jeho sousedství stojí katedrála San Giusto se 14 .stol. , stojí na místě římských chrámů a paleokřesťanské baziliky, v sousedství fóra, uvnitř najdete skvělé byzantské mozaiky a středověké fresky. Na svazích pod katedrálou se nachází historické jádro města s křivolakými uličkami a antickými pozůstatky.

Ano,Terst se markantně odlišuje od zbytku Itálie. Podmanivý obraz města jednoznačně ovládá duch rakousko-uherské epochy. Zásadní tvář mu vtiskly luxusní novorenesanční paláce charakteristické pro dobu průmyslového rozvoje vídeňské monarchie. Pouze středomořská nálada nasvědčuje, že jsme se ocitli v cizině. Naprosto tady schází typický italský nepořádek podél cest. Arabský či africký živel je zde oproti jiným centrům země zastoupen jen velmi podružně. Zato jižní Slované považují Terst takřka za svůj vlastní. Koneckonců na sklonku druhé světové války ho přechodně obsadila jugoslávská vojska. Ulicemi se běžně nese dialog v srbochorvatštině, z ponuré haly tamního autobusového nádraží co chvílí odjíždějí pravidelné spoje do Slovinska i Chorvatska a většina nápisů v Terstu a blízkém okolí je dvojjazyčná, jelikož všechny obce obklopené přilehlými horami obývají Slovinci.

Z centra Terstu vyjedeme po dálnici údolími, po mostech i tunely a na slovinské území vstoupíme v nadmořské výšce 350 m u města Sežana v překrásné krajině Krasu, odtud je kousek do hřebčína Lipica, okolo kterého se popásají stáda lipicánů. Cesta po dálnici rychle uteče, mineme Razdrto a Postojnou a dorazíme do Lublaně. Po návratu možná ještě zajdete do ulic večerního města.

5.den: z Lublaně vyjedeme po dálnici hornatou krajinou výšky našich Krkonoš, dostáváme se do regionu Dolní Štajersko (Štýrsko) a po cca 1 hodině dorazíme do města Celje (třetí největší město Slovinska, 37.000 obyv.). V historickém jádru jsou dochovány zbytky opevnění, stojí tam Dolní hrad, příjemná jsou dvě náměstí (Glavni Trg a Krekov Trg) a gotická katedála sv. Daniela. My se však soustředíme na nově zrekonstruovaný Cejlský hrad (největší v zemi) s nádhernou vyhlídkou na město a hornaté okolí. Nejstarší část hradu pochází ze 13. stol. a jedná se o obytnou věž. Hrad sloužil jako sídlo šlechty až do 15. stol., pobývala zde například hrabata z Celje. Mezi nimi i česká královna Barbora Celjská – druhá manželka císaře Zikmunda Lucemburského. Na hradě je kavárna a malé hradní muzeum, na jeho nádvoří jsou pořádány kulturní a společenské akce.

Rovinatější krajinou v údolí Drávy dojedeme do nejstaršího slovinského města - Ptuj. Sídlo s názvem Poetovio bylo základním táborem pro legii XIII Gemina v Pannonii. Název pochází z dob císaře Trajána, který dal tehdejší osadě statut města a pojmenoval ho Colonia Ulpia Traiana Poetovio. Roku 69 pak zde byl zvolen za císaře Vespasianus a z této doby také pochází první písemná zmínka o městě. Ve 3. stol. zde žilo údajně okolo 10.000 tisíc obyvatel. Nejvýraznější dominantou Ptuje je hrad, který se tyčí na svahu nad řekou Drávou. Vznikl ve středověku (v 12. stol.) a později byl přebudován v období baroka. Dnes jsou jeho interiéry přístupné. Dominantní stavbou je rovněž kostel sv. Jiří v centru města. Dochovány jsou budovy dvou bývalých klášterů (minoritů a dominikánů, v něm klášterní chodby se zbytky gotických maleb). Známé jsou ptujské sklepy ze 13.st. s dubovými sudy a archivními víny (pod minoritským klášterem). Dle architektonických průzkumů byla v lokalitě dnešního města odhalena starověká místa spojená s mithraismem. Známým objektem ve středu města je tzv.Orfeův památník, je původem z 2. stol. Nad ním stojí městská věž. Život města se soustřeďuje u radnice z počátku 20.stol. Mezi hlavní kulturní události ve městě patří pravidelný masopustní karneval (Korantovanje), který byl v roce 2017 zapsán do seznamu památek UNESCO. Nejkrásnější pohledy na město jsou z lávky pro pěší vedoucí z parkoviště přes řeku Drávu do historického jádra města.

U Ptuje se vrátíme na evropskou dálniční síť, po které se dostaneme až téměř na českou hranici. Mineme druhé největší slovinské město Maribor po pohořím Pohorje, údolím Drávy se dostaneme do rakouského Štýrska, mineme Štýrský Hradec a alpskými údolími budeme pokračovat k tunelu Bosruck a Horními Rakousy do Lince. A odtud je již jen skok do Prahy.